Kurzy první pomoci Hana Soudková

Ústa se zapadlým jazykem vypadají úplně stejně jako ústa, kde jazyk zapadlý není. Špička jazyka je stále na stejném místě, tj. zapadlý jazyk není vidět.

Naivně jsem žila v domnění, že tento postup je již dávno vymazaný i z hlav dříve narozených účastníků mých kurzů. Není… Je pravda, že dříve bylo doporučováno postiženému v bezvědomí kapesníkem vytáhnout jazyk a pomocí špendlíku přichytit k tváři. Nicméně doporučený postup nebyl moc účinný hned z několika prostých důvodů. Jednak, vytažením jazyka za špičku se nedocílilo dostatečného oddálení kořene jazyka od zadní dýchacích cest a tím je zprůchodnit. Dále, i když budete myslet na svoji bezpečnost a použijete rukavice, můžete si je protrhnout o zuby postiženého, uděláte si oděrku a v tu chvíli může docházet k výměně tělních tekutin mezi vámi a postiženým… V dnešní době máme mnohem snazší postup pro uvolnění dýchacích cest. Člověku v bezvědomí provedeme záklon hlavy. Prsty jedné ruky dáme na bradu, druhou ruku na čelo. Hlavu silným tahem a tlakem na bradu zakloníme tak, aby brada směřovala vzhůru. Pokud je provedeno správně, svaly na přední straně krku se napnou a jazyk se oddálí.

U člověka, který nereaguje na oslovení ani zatřesení (v bezvědomí) je nutné pro uvolnění dýchacích cest provést záklon hlavy. Pokud je příčinou bezvědomí dušení je pozdě na to kontrolovat dutinu ústní, protože těleso je skryto za kořenem jazyka. Nedostupné očím i prstům. Představa že na jazyku postiženého je např. žvýkačka, která při záklonu hlavy zapadne je mylná. Zbytečné kontrolování dutiny ústní prsty povede s velkou pravděpodobností zvracení postiženého nebo pokousání zachránce. Proto se preventivní kontrola nedoporučuje a rovnou zakláníme hlavu.

Hlavním cílem u člověka v bezvědomí je zajistit volné dýchací cesty. Nejjednodušší cestou je provést záklon hlavy. Pokud hlavu podložíme např. kabelkou, bundou apod., způsobíme předklon hlavy a tím uzavřeme dýchací cesty. Pokud je hlava bezvědomého v rovině nebo předkloněná, ochablý jazyk uzavírá dýchací cesty.

Pamatuj: „Polštářek pod hlavu, jedině do rakve“

Měření tepu má velké riziko falešného výsledku. Vystresovaný laik naměří puls klidně i skleničce na stole. Měřením tepu ztrácíme drahocenný čas, který v tu chvíli můžeme věnovat důležitějším věcem, např. volání záchranky. Vyšetření dechu je mnohem snadnější a rychlejší. Navíc dýchání a krevní oběh jsou na sobě dvě závislé veličiny, tj. kdo dýchá, tak i tepe.

Při chlazení sněhem/ledem které mají teplotu nižší než 8 ˚C dochází vlivem chladu k zúžení cév, které do popálené plochy vedou. To způsobuje nedostatečné prokrvení a nedostatečné prokrvení znamená horší odvádění nahromaděného tepla a zhoršování popáleniny.

Dělení popálenin je problematické, neboť popálenina se vyvíjí v čase, a především pro první pomoc nemá žádný význam. Dle mezinárodních doporučení se popáleniny dělí na povrchové a hluboké. Podle toho, zda došlo ke zničení celé kůže v celé tloušťce, a tedy i bazální vrstvy kůže. To je ta část kůže, ze které se rodí další kožní buňky. Pokud dojde k jejímu zničení, jedná se o popáleninu hlubokou. Nová kůže už zde nenaroste. Může zde narůst z okrajů, pokud je poškození malé. V případě rozsáhlého poškození se musí přistoupit k transplantaci kůže.

Pokud potřebujete zastavit masivní krvácení první a nejefektivnější metodou jsou prsty přímo do rány. Ani v této situaci nezapomínejte na svoje bezpečí. V případě, že je postižený při vědomí, může si krvácející ránu držet sám a vy máte mezitím čas, navléknout si rukavice. Poté již tlačíte prsty v rukavici přímo do krvácející rány (můžete tlačit přes nerozmotaný obvaz, prsty vám nebudou klouzat). Jestliže zvládnete tento úchop držet delší dobu, můžete takto posečkat do příjezdu zdravotnické záchranné služby.

Další metodou pro zástavu masivního krvácení je vytvoření tlakového obvazu. Používá se v okamžiku, kdy potřebujete mít volné ruce (např. v situaci, kdy se musíte vzdálit, abyste mohli otevřít záchranářům). Tlakový obvaz vytvoříte tak, že nerozmotaný obvaz použijete jako tlakovou vrstvu, kterou přiložíte přímo na ránu. Dalším obvazem budete obmotávat končetinu. Pokud po domotání tohoto obvazu začne krev znovu téci, přiložte další vrstvu obdobným způsobem. Při prosáknutí 3 vrstev tlakového obvazu, použijte zaškrcovadlo, jenž je poslední zoufalou možností. Lepší něco než nic. Zaškrcovadlo se požívá na středu paže nebo středu stehna. Střed paže a stehna jsou tvořené pouze jednou kostí, je tedy možné zde stlačit. Oproti tomu na předloktí a na bérci jsou dvě kosti, proto zde stlačit nelze. Brání tomu již zmíněné dvě kosti. Přiložené zaškrcovadlo nikdy nepovolujte. V zaškrcené končetině se hromadí toxické látky, které byste povolením zaškrcovadla mohli vpustit do krevního oběhu až k srdci (otrava krve). Tím by se stav zraněného ještě více zhoršil. Pouze poznamenejte čas přiložení zaškrcovadla a sdělte jej záchranářům.

Pamatuj: mysli na svoje bezpečí, použij rukavice,…tlač tam, kde to teče…, volej 155…

Nezapomeňte zraněného položit na zem, zabráníte tak pádu a dalšímu poranění.

Zaškrcovadlo nedoporučuji používat hned ze dvou důvodů. První důvod je ten, že většinou u sebe žádné vhodné zaškrcovadlo nemáme a zbytečné ztrácíme drahocenný čas tím, že hledáme nějaký použitelný předmět, který může zaškrcovadlo nahradit. Druhým důvodem, proč nedoporučuji zaškrcovadlo použít je ten, že většina lidí neumí správně přiložit. Při špatném použití může v nejhorších případech dojít až k amputaci postižené končetiny.

Při použití zaškrcovadla omezujeme pouze žilní návrat. Žíly jsou blíž k povrchu a jsou lépe stlačitelné. Tepny jsou silnější a proti zaškrcení odolnější. Zaškrcení se obvykle používá jako poslední zoufalá možnost (pokud selžou jiné metody zástavy masivního krvácení), jak zraněného zachránit.

Při masivním krvácení se dříve doporučovalo zvednout krvácející končetinu nad úroveň srdce. Z logiky věci voda ani krev do kopce neteče. Nicméně, zvedání postižené končetiny zachraňujícím, nad úroveň srdce, vede k nechtěnému povolení tlaku v ráně a tím k možnému opětovnému krvácení. Tento způsob skvěle funguje u nezávažného poranění (říznutí se do prstu), kde tlak krve je malý.

Vždy, když se na kurzu první pomoci zeptám, jak dělíme krvácení ve většině případě mi účastníci rozdělí na vlásečnicové, žilní a tepenné. Ono to není úplně tak špatně. Nicméně je potřeba počítat s tím, že se ve většině případů bude jednat o smíšené krvácení. Proto se při poskytování první pomoci dělí krvácení na masivní a drobné. 

Při masivním krvácení jde člověku skutečně o život. Hlavním úkolem zachraňujícího je zastavit toto krvácení. Zkoumat, zda se jedná o světlou nebo tmavou krev, zda krev volně vytéká nebo stříká, na to skutečně není čas…

V případě, že vidíte člověka, který masivně krvácí, myslete na svoje bezpečí, používejte rukavice, tlačte tam, kde to teče a volejte 155.

Záklon hlavy je pro mnoho laických zachránců „kouzelný postup“. Zakloní hlavu postiženému a ejhle krvácení se jako mávnutím kouzelného proutku zastaví. Mám pro vás špatnou zprávu, krvácení se nezastaví, jen není vidět. Veškerá krev při záklonu hlavy zatéká nosem do nosohltanu, kde ji postižený reflexně spolkne, aby mu nenatekla do dýchacích cest. V tuto chvíli ztrácíme přehled, kolik krve z nosu vyteklo. Postižený může z nosu masivně krvácet, už je na čase volat 155 (v případě, že postižený bude krvácet déle jak 20 min.), ale my to nebudeme vědět. Dále může postižený začít krev zvracet a může ji vdechnout.

Postiženého posadíme, necháme ho mírně předklonit. Nedovolíme mu zaklonit hlavu. Je nutné, aby krev z nosu volně vytékala ven. Při záklonu hlavy by krev stékala do krku a my bychom jednak ztratili přehled o množství krve a jednak by krev mohla způsobit zvracení nebo dušení. Prsty je potřeba stlačit nosní křídla (měkké části nosu) a držet min. 5 minut. Na kořen nosu můžeme přiložit studený obklad. Pokud máme k dispozici Gelaspon (sterilní houba ze želatiny), použijeme. Když se krvácení nezastaví do 20 minut, voláme 155.

I zde myslíme na vlastní bezpečí a používáme rukavice.

Při této situaci zapomeňte na všechny dříve doporučované postupy typu: zaškrcení nad ránou (poškozuje končetinu), odsávání jedu (nemá efekt, zvýší prokrvení), vyříznutí tkáně (poškození tkáně). V první řadě je nutné myslet na vlastní bezpečnost. Voláme 155. Hlavním smyslem první pomoci je v tomto případě zpomalit vstřebávání jedu. Postižený by se neměl pohybovat, měli bychom jej co nejvíce uklidnit, končetinu necháme volně viset podél těla. Odstraníme stahující předměty (prstýnky, hodinky, náramky) a chladíme. Končetinu můžeme mírně zabandážovat elastickým obinadlem (utáhnout tak, aby bylo možno pod obinadlo vložit jeden prst) … V případě, zhoršení zdravotního stavu, kontaktujeme zdravotnickou záchrannou službu znovu. Pokud dojde u postiženého k zástavě dechu, neprodleně zahájíme resuscitaci.

I při tomto poskytování první pomoci doporučuji používat rukavice, neboť pracujeme s potenciálně infekčním materiálem. Místo s přisátým klíštětem vydezinfikujeme, nejlépe dezinfekcí s obsahem jódem. Pokud je postižený alergický na jód, použijeme jinou dezinfekci. Klíště, pomocí kleštiček nebo pinzety, uchopíme co nejblíže kůži a kývavými pohyby ho jemně vytáhneme. Místo opět vydezinfikujeme. Vytažené klíště bezpečně zklikvidujeme, např. spláchnutím do záchodu.  Ránu ještě několik dní sledujeme. V okamžiku, kdy místo kolem rány zarudne, je nutné navštívit lékaře. Může se jednat lymeskou boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu.

Závěrem si neodpustím jedno upozornění:

Klíště nemá závit, proto neplatí, že se musí vytočit ve směru hodinových ručiček 😊